„Když v Praze žijete, občas pozapomenete na to, že je plná tajemství a zajímavých příběhů.“

Naše hry přinášejí radost. A abychom více přiblížili, jak velkou, rozhodli jsme se položit několik otázek Katce a Petrovi, rodičům bystrých potomků Petra jr. (14) a Lucky (10). S Petrem jsme se již před nějakou dobou setkali při firemní akci. S rodinou si pak zahrál jednu z našich her z HG Storu – Legenda o Golemovi.

HunterGames: Jak jste přišli na hry Hunter Games?

Petr: Měl jsem s hraním bojovek od Hunter Games zkušenost, hráli jsme totiž jednu v rámci teambuildingu v práci. Velmi mě to zaujalo. Měl jsem pak možnost prohodit s kluky z HG pár slov. Dozvěděl jsem se, že nedělají jen věci na míru pro firmy, ale že si můžu koupit hotovou hru a hrát ji třeba s rodinou. Je to prostě geniální.

HG: Proč právě Legenda o Golemovi? Je to hra vhodná pro děti?

Katka: Mám příběh o Golemovi ráda a zajímalo mě, jak bude zpracovaný ve hře. Navíc bylo zřejmé, že si děti ze hry odnesou nějaké nové poznatky o Praze. Když jsme vybírali hru, nechali jsme si poradit, a nakonec jsme zvolili historické dobrodružství. Je to něco, co je blízké i dětem.

Petr: Vhodná pro děti podle mě je. Odehrává se v centru Prahy. Legenda je nepatrně pozměněná, nejspíš proto, aby se dobře hrála jako hra. Rozhodně se v ní něčemu přiučíte, a to příjemnou formou. Není také příliš dlouhá. Odehráli jsme ji asi za 2 a půl hodiny, ale docela jsme se u toho loudali a kochali památkami. Když v Praze žijete, občas pozapomenete na to, že je plná tajemství a zajímavých příběhů. Tohle nám to všem osvěžilo.

HG: Co vás nejvíce bavilo?

K: Mě bavil hlavně koncept hraní. Tedy to, že hrajete v telefonu, ale pohybujete se venku. Je to skvělé spojení toho, co je zajímavé pro děti a toho, co chceme, aby dělaly. Je pravda, že se jim snažíme přístup k technologiím neomezovat, ale nejraději jsme, když se hýbou, sportují a jsou venku. U Péti to není problém, ten je neustále v pohybu, ale Lucka je geek. Někdy mám pocit, že se v mobilu orientuje lépe než já.

P: Je to tak. Těžko se dnes vyhnete tomu, aby děti neměly přístup k mobilním zařízením a hrám. Nejspíš s tím bojují všichni rodiče. Tohle bylo skvělé propojení. Jinak konkrétně mě zaujaly zajímavosti v legendě, o kterých jsem dosud nevěděl. Nebudu určitě spoilovat, ale věřím, že i rodilý Pražáci znalí všech židovských památek se mohou dozvědět nové věci.

HG: Klidně zaspoilujete!

P: Já si vlastně při hraní připomněl, jak podstatnou roli hrál Rabbi Löw na dvoře Rudolfa II. Taky mi došlo, že mnohem významnější osobností židovské komunity byl Mordechaj Maisel. Víc bych neprozrazoval. Překvapivé informace, místa a hádanky jsou kouzlem té hry.

HG: Jak jinak trávíte volný čas s dětmi?

K: Jsme přiměřeně aktivní. Obě děti mají své zájmy a sportovní aktivity, takže společně trávíme hlavně víkendy a svátky. Podnikáme výlety mimo Prahu. Rádi se touláme v přírodě a objevujeme nová místa. Někdy jsme však unavení a nechceme organizovat velké věci. V tomto ohledu je hraní bojovky super. Je to na pár hodin a nejste daleko od domova.

HG: Byly ve hře úkoly, které byly obzvlášť těžké?

P: To ani ne. Pro mě a Katku byly úkoly docela jednoduché. Nechali jsme děti, aby se více angažovaly. Opravdu se snažily a v tom byl také kus zábavy a radosti pro nás.

HG: Hrávali jste jako děti bojové hry?

K: Ach, já je nesnášela. Vlastně jsem neměla ráda ani dětské tábory, kde se většinou objevily jako součást programu. Nedokážu vlastně přesně formulovat proč, ale asi pro mě bylo těžké být pryč z domova. Taky jsem jako dítě nerada soutěžila. To se možná změnilo, stejně jako vztah k hrám. Myslím, že s vlastními dětmi to jde líp. Alespoň pro mě.

P: Já vlastně bojovky nezažil v tom táborovém formátu. Takto – s aplikací na telefonu – mi přijdou super, což „za nás“ nebylo možné.

HG: V čem byste řekli, že jsou Hunter Games výjimeční?

P: Myslím, že to už vystihla Katka. Spojení hraní v telefonu a venku je opravdu atraktivní. Líbí se mi to nejen proto, že to znamená více pohybu. Pokud se trochu zajímáte o mobilní hraní, určitě chápete, že je v tom skrytá jeho budoucnost. Tak to vidím já.

HG: Naučili jste se při hře něčemu novému, nebo: co si z hry odnášíte?

K: Na to by nejspíš nejlépe odpověděly děti. Celou neděli pak klábosily o umělých bytostech, golemovi a alchymistech. Pro mě to byl hezký zážitek, určitě jsem si osvěžila jak příběh, tak zajímavosti z historie a dozvěděla se i několik nových věcí. Nesoutěžili jsme mezi sebou, ale spíše hráli s dětmi a testovali své znalosti, což bylo pro mě velmi příjemné.

P: Něco už jsem zmínil dříve. Já se opravdu rád seznámil s lidmi, kteří za hrami HG stojí. Je fajn vidět nadšence, kteří něco dělají od srdce.

 

Vedení a přepis rozhovoru: Libs

[ssba-buttons]