Pražské židovské město: Únikové hry jako cesta do minulosti

Praha, dějiště mnoha historických událostí, je domovem jedinečné kombinace kultury, historie a moderní zábavy. V naší sérii „Procházky Prahou“ ti již byly představeny čtyři různé procházky.

V prvním článku jsme tě zavedli na procházku plnou záhad a historie na Vyšehradě, ve druhém článku jsme prozkoumávali tajemství Malé Strany a ve třetím článku jsme tě zasvětili do historie významných osobností, které ovlivnily Prahu.

Dnes se společně vydáme na objevitelskou cestu Pražským židovským městem prostřednictvím jedné z našich venkovních únikových her Legenda o Golemovi. Tato hra tě zavede k některým z nejvýznamnějších památek pražského židovského města.

Staronová synagoga: Středověké dědictví

Původ názvu

Staronová synagoga v Praze, postavená v raném 13. století, je jednou z nejstarších dochovaných židovských bohoslužebných staveb v Evropě. Název „Staronová“ může na první pohled působit záhadně, ale jeho význam je přímo spojen s její historií.

Původně byla tato synagoga známá jednoduše jako „Nová“ nebo „Velká“ synagoga, aby byla odlišena od starších synagog, které již v té době v Praze stály. S přibývajícím věkem a vznikem novějších synagog však bylo potřeba ji odlišit od těchto později postavených staveb. Tak se postupně z „Nové“ stala „Staronová“ synagoga.

I dnes zůstává aktivním místem bohoslužeb a je klíčovou součástí židovského kulturního dědictví v Praze.

Tajemný Golem

Legenda o Golemovi, která je neodmyslitelně spjata se Staronovou synagogou a pražským židovským městem, je jednou z nejzajímavějších a nejtajemnějších pověstí, které se v Praze vyprávějí. Podle této pověsti rabín Jehuda Löw ben Bezalel, známý jako Maharal, vytvořil z hlíny postavu známou jako Golem, aby ochránil židovskou komunitu před útoky a pronásledováním.

Tato legenda dodává Staronové synagoze mystický rozměr a je hlavním motivem naší venkovní únikové hry Legenda o Golemovi.

Netradiční architektura

Staronová synagoga v Praze je pozoruhodná nejen svým stářím a architektonickým stylem, ale také specifickou orientací, která se odlišuje od tradičního uspořádání synagog. Většina synagog po celém světě je orientována směrem k Jeruzalému, což symbolizuje spojení s centrem židovské víry. Staronová synagoga však představuje výjimku.

Hlavní loď synagogy je orientována severojižním směrem, což je odchylka od obvyklé východozápadní orientace. Tato specifická orientace je spojena s historickým vývojem židovské čtvrti v Praze a s omezenými prostorovými možnostmi, které byly v době výstavby synagogy k dispozici. Uspořádání synagogy tak muselo respektovat existující urbanistický plán a dostupný prostor v hustě osídlené čtvrti.

Hebrejské hodiny

Jedním z nejzajímavějších prvků na fasádě Staronové synagogy jsou hebrejské hodiny. Tyto hodiny jsou unikátní svým designem, protože se otáčejí v opačném směru než většina hodin a zobrazují čas podle židovského kalendáře. Na ciferníku hodin jsou čísla zapsána hebrejskými číslicemi a mechanismus hodin byl navržen tak, aby odrážel specifický způsob, jakým je čas vnímán v židovské tradici, kde nový den začíná po západu slunce.

Národní knihovna České republiky

Středisko vědění a kultury

Národní knihovna České republiky, umístěná v historickém komplexu Klementinum v centru Prahy, je důležitou kulturní a vědeckou institucí, která hraje klíčovou roli v národním dědictví.

Klementinum, jedno z nejvýznamnějších historických stavebních komplexů v centru Prahy, má bohatou a rozmanitou historii, která sahá do raného 11. století. Původně zde stála kaple zasvěcená svatému Klementovi, kolem které se postupně rozvinul rozsáhlý areál.

Založení a rané období

V polovině 16. století, přesněji roku 1556, bylo Klementinum předáno jezuitskému řádu, který zde zřídil kolej a seminář. Tento krok znamenal počátek proměny Klementina v jeden z hlavních center vzdělání a vědy v regionu.

Rozšíření a výstavba

Jezuité během následujících století komplex rozšířili a přestavěli, což vedlo k jeho dnešnímu rozsáhlému rozložení. Výstavba probíhala zejména v 17. a 18. století a byla dokončena ve stylu raného baroka. Mezi nejvýznamnější přírůstky patří knihovní sály, kostely a astronomická věž.

Astronomická věž a observatoř

Astronomická věž, dokončená v roce 1722, se stala významným místem pro vědecký výzkum. Jezuitští učenci zde prováděli astronomická pozorování, která přispěla k rozvoji oboru. Věž také sloužila jako meteorologická stanice, a to až do moderní doby.

Národní knihovna

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byly budovy Klementina převedeny na různé vzdělávací a vědecké účely. V roce 1781 zde byla založena veřejná a univerzitní knihovna, která se později stala Národní knihovnou České republiky. Tento krok umožnil shromažďování, uchování a přístupnost rozsáhlých sbírek knih, rukopisů a dalších dokumentů, které jsou neocenitelným zdrojem pro studium a výzkum.

Dnešní využití

Dnes je Klementinum přístupné veřejnosti a nabízí bohatý program prohlídek a kulturních akcí. Barokní knihovní sál, astronomická věž a další prostory slouží nejen jako turistické atrakce, ale také jako místa vědeckého a kulturního výzkumu. Klementinum tak zůstává jedním z klíčových pilířů kulturního a vědeckého dědictví Prahy.

Nenech si ujít další příběhy a tajemství, které Praha skrývá.

Navštiv blog Hunter Games pro další inspiraci, přidej se k naší komunitě dobrodruhů a historických nadšenců a sdílej své zážitky, tipy pro průzkum pražského židovského města, a objevuj společně s námi kouzlo Prahy.

[ssba-buttons]